O lásce, aneb co je to láska?

Láska nikdy nikoho nezraňuje. Pokud máte pocit, že vás zranila láska, mýlíte se. To se ve vás cítí zraněno něco jiného. Pokud někoho milujete, nemůže vzniknout žádný pocit bolesti. Láska vás totiž obohacuje. Láska není učení, ale růst.

Co je to vlastně láska?

Mnoho z nás si na tuto otázku nedokáže odpovědět. Pokud by se věci odehrávaly přirozeným způsobem, pak by každý věděl, co je skutečná láska. Je to téměř stejné, jako by se někdo ptal „co je jídlo?“ I když to může znít tak trochu neobjektivně, ve skutečnosti jsou si dané otázky dost podobné. Láska je vlastně takovým pokrmem duše, neboť vy jste vyhladovělí. Vaše duše nedostala příliš mnoho lásky a tak neznáte její chuť.

Když se narodíme, jsme plně vybaveni schopností milovat a být milováni. Každé dítě se rodí plné lásky a naprosto přesně ví, co to láska je. Dítě se rodí jako láska, dítě je stvořené z toho, co se nazývá láska. Rodiče však čistou lásku dávat neumějí. Nesou si sebou své vlastní dědictví po svých rodičích.

Rodiče nepoznali, co je láska. Manželka nemiluje svého manžela, manžel nemiluje svou manželku. Láska mezi nimi neexistuje – místo ní je jen nadřazené postavení, majetnictví, žárlivost a další možné jedy, které lásku ničí. Láska je křehká květina. Musí se zalévat, aby sílila. Dětská láska je velmi křehká. Rodiče tak mohou o lásce hovořit. Mohou říkat: „velmi tě milujeme“. Avšak to, co dělají, není láska. Jak se chovají, jak s dítětem zacházejí, je urážlivé. Rodič nemá ke svému dítěti úctu. Koho by napadlo respektovat své dítě. O dítěti se uvažuje, jako o osobě. O dítěti se uvažuje, jako o problému. Pokud je zticha, je hodné, pokud nekřičí nebo neprovádí lumpárny, je hodné a je to naprosto skvělé. Takové by dítě mělo být. Není zde ale žádná úcta a láska.

Později se může stát, že dítě přes veškeré zákazy, nesmíš dělat toto a ono, začne své rodiče nenávidět, protože ho nerespektují, protože není milováno, takové, jaké je. Zkuste se zamyslet i nad sebou. Necítíte i vy dodnes ve svém nitru na své rodiče hněv? Ať už je to sebemenší maličkost, která vás rozčílila. Ať už je to něco, co vám zakazovali. Každý člověk cítí vůči svým rodičům hněv. Jak byste neměli být rozhořčeni, když vám takto nevědomě ublížili? Nevědomě z toho důvodu, protože v jejich očích pro vás chtěli to nejlepší. Přáli vám to nejlepší, to je pravda. To se nedá zpochybňovat. Každý rodič chce, aby se jeho dítěti dostalo všech radostí života. Oni sami nezažili žádnou radost. Jsou to roboti a vědomě či nevědomě, záměrně či nechtěně vytvoří prostředí, v němž se jejich dítě dříve či později také promění v roboty.

Jestliže se chcete stát lidskými bytostmi, a nikoliv stroji, které pořád opakují něco po generace stejně, zbavte se svých rodičů a odpusťte jim. Není to myšleno tak, abyste přerušili veškerý kontakt se svými rodiči. Čtěte dále a dozvíte se souvislosti. Bude to velmi těžká práce, namáhavá. Budete muset velmi pozorně zkoumat své chování. Udělejte něco naprosto nového, co by si třeba vaše matka nedokázala ani představit. Když se třeba váš přítel dívá po jiné ženě, sledujte, co děláte. Děláte totéž, co by dělala vaše matka, kdyby se náhodou váš otec podíval obdivně po jiné ženě? Jestliže ano, nemůžete nikdy poznat, co je láska. Bude se jen opakovat ten starý známý příběh. Bude to ta stejná hra, pouze s jiným obsazením. Nenapodobujte, ale vylečte se z toho. Udělejte něco nového. Něco, co by si vaše rodiče neuměli ani představit. Musíte vnést do své bytosti novost, pak začne láska téct proudem. To by byla první věc, kterou bychom měli přetransformovat.

Druhá věc je tato. Lidé si myslí, že mohou milovat pouze tehdy, pokud najdou vhodného partnera. To je ale nesmysl. Takového totiž nikdy nenajdete, protože dokonalí muži a ženy neexistují! Nejdříve musíte porozumět lásce jako přirozenému jevu a poté nadpřirozenosti. Druhá věc, kterou bychom měli mít na paměti, je tedy taková: nikdy nehledejte dokonalého muže, nebo ženu. Tato myšlenka vám byla vsunuta do mysli, že pokud nenajdete dokonalého partnera, nebudete šťastní. A tak neustále hledáme dokonalost, ale nenalézáme ji, a proto jsme nešťastní. Překypovat totiž láskou a růst v lásce nevyžaduje žádnou dokonalost. Milující člověk zkrátka miluje.

Jakmile muž miluje ženu a žena miluje muže, vstupují do hry požadavky. Žena začne po muži vyžadovat, aby byl dokonalý jen proto, že ji miluje. Jako by spáchal nějaký hřích. Proto bychom nikdy neměli vyžadovat dokonalost, protože ten druhý nemá žádnou povinnost vás milovat. Nemáme žádné právo od někoho něco vyžadovat. Jestliže vás někdo miluje, buďte vděční, ale nic nevyžadujte. Jestliže někdo miluje, je to zázrak. Nechte se tímto zázrakem uchvátit. V dnešní době je však vše naopak. Lidé se více zajímají o svůj prospěch, co z daného vztahu mohou vytěžit, než o to, jaké radosti jim láska přináší.

Zajímejte se o svou radost. Zajímejte se bezvýhradně o svou radost. Vše ostatní je podružné. Milujte přirozeně, instinktivně, stejně jako když dýcháte. A když někoho milujete, nezačínejte nic vyžadovat. Nic neočekávejte. Jestliže se vám něčeho dostane, buďte vděčni. Zkusme se zamyslet a sledovat ostatní, jak jeden druhého bere jako samozřejmost. Když manžel vydělá peníze, nikdy mu žena nepoděkuje. Nepociťuje žádnou vděčnost. Je to prostě mužův úkol. Když žena chystá jídlo, nikdo jí neděkuje, je to považováno opět jako samozřejmost. Koneckonců je to její práce. Takto totiž přemýšlíme. Jak může láska růst? Láska potřebuje ovzduší lásky, vděku a vděčnosti. Láska potřebuje atmosféru bez požadavků, atmosféru bez očekávání.

Třetí věc je taková, že namísto abychom přemýšleli o tom, jak lásku získat, začneme ji dávat. Jestliže dáváme, začneme i dostávat. Lidé dávají jen velmi neochotně, pokud vůbec dávají, dávají proto, aby získali, chovají se téměř jako obchodníci. Neustále si hlídají to, aby získali více, než dávají, pak je to výhodná koupě. Láska není obchod. Dávejte a nečekejte na to, až zjistíte, kolik vám z toho kápne. Ano, to přijde, přijde to tisícinásobně, ale přijde to přirozeně. Zpočátku to bude těžké, protože nás celý život rodiče vedli k tomu, abychom dostávali a nikoliv dávali.

Zbavte se tedy svých všech přesvědčení o dokonalém partnerovi, vzorců od svých rodičů, svého ega a buďte jednotlivci. Buďte dospělými, kteří nemusejí na nikom lpět. Na svých rodičích, na partnerovi. Dokonalý partner neexistuje. Milujte obyčejné lidi, protože jsou neobyčejní! Každá lidská bytost je jedinečná, stejně tak jako vy. Mějte úctu k této jedinečnosti. Dávejte lásku bez jakýchkoliv podmínek. Nic neočekávejte. Buďte tady a teď v přítomnosti a užívejte si každé radosti, kterou vám láska dává. Nemusíte se učit způsobům lásky, ale odnaučte se způsobům nelásky.

Z knihy Osho – O LÁSCE

Zpracovala: Kateřina Havlíčková

Komentáře