Jazykové okénko – Úvod do švédského jazyka

Pro mnohé je Skandinávie stále vzdálenou (nedostupnou) oblastí severní Evropy. Nicméně si myslím, že se v posledních letech stává čím dál větším lákadlem a to nejen pro turisty, ale i lidi za účelem stálého pobytu. A co by taky ne. Má mnohé co nabídnout. Nádhernou nespoutanou přírodu, čisto, přátelské tamější obyvatele a vysokou životní úroveň.

Zimní pohled na typický švédský dům. Foto: Kateřina Turbaková, 2017.

Do Švédska jezdím pravidelně od roku 2015 a už jsem zde strávila dohromady více jak rok. Nejprve v rámci studijního pobytu, za účelem turistiky a také jezdím pracovat na husky farmu (Bothnia SledDog Adventures) přes zimní období, kde žiji se švédskou rodinou.

Švédština se řadí mezi severogermánské jazyky a mimo švédské území, se také vyskytuje v oblasti  Åland, jižního a JZ pobřeží Finska. Zde se i nadále vyskytuje asi třistatisícová švédská menšina.  Finština je jinak naprosto odlišná. V případě návštěvy Norska/Dánska je jazyk částečně srozumitelný.

Nicméně není potřeba mít obavy, že byste se na severu nedomluvili, pokud ovládáte anglický jazyk. Angličtina je pro Švédy zcela přirozeným jazykem a většina populace ho ovládá na velmi dobré komunikativní úrovni, bez rozdílu na věkové kategorii. Výjimku mohou tvořit zpravidla ugrofinští domorodí obyvatelé Skandinávie, Sámové neboli Laponci.

V dnešní době se už v mnoha zemích domluvíme anglicky, ale myslím si, že je zábava obeznámit se alespoň se základy jazyka dané země.

Pokud máte tedy v plánu vyrazit do Švédského království, budou se Vám hodit tyto praktické fráze a výrazy:

Ještě si vzpomínám na uvítací den nových studentů na univerzitě ve městě Göteborg a první co nám řekli a naučili byl termín:

FIKA

Jde o pojem, který v podstatě označuje pauzu na kávu a zákusek (zj. švédská buchta Kanelbular/ skořicový šnek). Pro Švédy to není jen obyčejná pauza, ale má již svou dlouholetou tradici, proto si vymysleli i tento speciální výraz. Termín se používá od počátku 20. století. Pro Švédy je tato přestávka na kávu velmi důležitá a praktikuje se v podstatě kdykoliv a kdekoliv.

V zaměstnání mají tyto pauzy přímo povinné, z toho důvodu, aby si odpočinuli od práce, načerpali novou energii a utužovali vztahy na pracovišti.

Lze to i vyjádřit jako, neformální setkání přátel či kolegů, kteří si na sebe udělají čas, během dne/práce/studia. Švédská populace se řadí mezi největší konzumenty kávy na světě.

Domácí Kanelbular během Fiky s turisty po vyjížďce se psím spřežením v Bothnia SledDog Adventures. Foto: Anna Eriksson, 2019.

Další výrazy ve švédštině:

Sverige [ˈsværjɛ] – Švédsko

Svenska [svenska] – švédský jazyk

Hey, Hey [hɛjː] – Snadno zapamatovatelný švédský pozdrav při setkání. Používá se u známých i neznámých osob.

Hej då [hɛj do] – Hovorový pozdrav při loučení

Formální výraz je pak Adjö – na shledanou

Popravdě jsem tento výraz neslyšela, ani nepoužila. Ve Švédsku si i neznámý lidé tykají. Dokonce si pamatuji, když jsem studovala na univerzitě ve městě Göteborg, tak i s profesory jsme byli na přátelské úrovni, oslovovali se jmény a vykání šlo stranou. Žádné tituly se neřešily.

Tack/ Tack så mycket [tak so: mʏˌkɛ(t)] – Díky/Děkuji mnohokrát

Ja/Nej – Ano/Ne

Ursäkta [uːʂekːta] – Promiň(te)

Hur mår du? [hʉːr mor dʉː] Jag mår bra. [jag mor bra] – Jak se máš? Mám se dobře.

Existuje sice více výrazů, ale já se nejvíce setkala právě s tímto.

Vad heter du? Jag heter Kateřina. – Jak se jmenuješ? Jmenuji se Kateřina.

Varifrån kommer du? [varifron komer du] Jag kommer från Tjeckijen. [jag komer fron tšekijen] 

– Odkud jsi? Pocházím z České republiky.

Švédština je velmi sympatickým a příjemným jazykem. To je dané svým typickým melodickým přízvukem s dvojí intonací. Ze švédštiny se dá vysledovat příbuznost s jinými germánskými jazyky, tudíž znalost angličtiny nebo němčiny, je při studiu výhodou. Zpočátku je nejtěžší na zvládnutí jazyka výslovnost hlásek a intonace. I když se může zdát, že mluvení se Švédy není snadné, zejména proto, že se všude domluvíte anglicky, tak ze zkušenosti vím, že ocení snahu cizince mluvit jejich rodným jazykem.

Takže s chutí do toho! 🙂

Autorka článku: Kateřina Turbaková