Skutečně se děti nechtějí učit nebo je za tím něco jiného?
Velmi často se setkávám s názorem, že se v dnešní době děti nechtějí učit. Nemyslím si však, že se to týká jen dnešní doby. Z toho důvodu sdílím v dnešním příspěvku svůj pohled, který vychází z mých vlastních zkušeností.
Za prvé: Je třeba si hned na úvod uvědomit, že pokud si má dítě k učení vybudovat kladný vztah, nelze jej do učení nutit. Je ale možné jej vést k touze učit se. To, jak na to, jsem sepsala v článku: Jak vést děti k touze učit se? – část I.
Za druhé: Děti se chtějí učit, jen jim na začátku chybí to správně proč a podpora. Za 7 let výuky a přes 6000 hodin, které jsem odučila se mi stalo pouze 4x, že se dítě učit nechtělo. A ve všech případech to bylo způsobeno tím, že dítě nerozumělo tomu, proč se mělo daný předmět učit a chyběla mu správná podpora ze strany rodiče.
Za třetí: Dítě se nebude učit od někoho, koho nemá rádo. Vazby mezi lidmi jsou důležité. A stejně je důležité aby vznikla ta správná „chemie“ mezi učitelem a žákem. Pokud toto nenastane, učící proces a posun žáka stagnuje a dokonce to může vést až k odporu se danému předmětu věnovat.
Toto jsou proto za mě skutečné problémy, které je třeba při nechuti dítěte se učit, řešit:
– najít k žákovi učitele, se kterým si sedne
– pochopit, proč se má daný předmět učit
– mít potřebnou podporu od rodiny
Pak se přístup dítěte k učení začne měnit. Díky tomu docílíme nejen toho, že zažije realitu skutečného učení, ale tato správně nastavená realita bude mít dopad i na jeho budoucí růst po skončení studia. Protože správný proces učení školou nekončí.
Pokud vás zajímá, jak dětem vytvořit skutečně efektivní podmínky pro učení, sledujte nás na Facebooku kliknutím zde. Příspěvky na toto téma publikujeme pravidelně.
Autorka příspevku: Mgr. Nikoleta Manduchová