🔴Nechuť dítěte k učení je často jen špičkou ledovce

Když se dítěti nechce učit, většinou si všimneme právě toho.

Odmítá domácí úkoly. Odkládá povinnosti. Ztrácí zájem. Nechce spolupracovat.

To všechno vidíme.

Stejně jako u ledovce ale bývá nejviditelnější jen jeho nejmenší část.

Pod hladinou často zůstává všechno, co na první pohled vidět není.

Když se díváme na ledovec, nenapadne nás hodnotit jeho vrchol. Víme, že je jen malou částí mnohem většího celku.

U dětského chování na to někdy zapomínáme.

Nechuť k učení pak snadno začneme považovat za problém samotný.

Přitom může být jen jeho důsledkem.

Dítě se nemusí vyhýbat učení proto, že je líné nebo nemotivované.

Může za sebou mít řadu situací, ve kterých opakovaně zažilo neúspěch. Může být unavené. Může se ve škole necítit bezpečně. Může dlouhodobě řešit vztahy s vrstevníky. Může se snažit naplnit očekávání dospělých, aniž by mělo prostor být samo sebou. Nebo jednoduše přestalo rozumět tomu, proč se vlastně učí.

Na povrchu přitom stále vidíme jen jednu věc.

„Nechce se učit.“

Právě proto bývá tak lákavé hledat rychlé řešení.

Jak dítě více motivovat.

Jak ho přimět k učení.

Jak zařídit, aby se víc snažilo.

Jenže řešení, které vychází pouze z toho, co je vidět na povrchu, často míjí skutečnou příčinu.

Ne proto, že by bylo špatné.

Ale proto, že odpovídá na jinou otázku.

Možná totiž nejde o to, proč se dítě nechce učit.

Skutečná otázka zní:

Co nám jeho nechuť k učení říká?

Protože chování často není začátkem příběhu. Je jeho pokračováním. A někdy také jediným způsobem, kterým dítě dokáže dát najevo, že něco není v pořádku.

Když se na nechuť k učení podíváme tímto způsobem, přestává být překážkou. Stává se informací. Informací o tom, že stojí za to podívat se pod hladinu.

Ne proto, abychom našli jednu správnou odpověď.

Ale proto, že právě tam často začíná skutečné porozumění.

Otázka na závěr

Když se příště setkáte s tím, že se dítěti nechce učit, co uvidíte jako první?

To, co vystupuje nad hladinu, nebo to, co se pod ní teprve skrývá?

Každý týden otevíráme jednu běžnou situaci, nad kterou se stojí za to zastavit. Protože právě drobné změny perspektivy často vedou k těm největším změnám.

Více na www.altya.cz

Autorka příspevku: Mgr. Nikoleta Manduchová