Jak na životní štěstí?

Máme tendenci své životní štěstí hledat ve vnějším světě. Až budu mít partnera, který mě bude milovat, až budu mít dokonalou postavu, až dokončím školu, až budu mít hodně peněz, tak pak budu šťastný. A přitom při všem zapomínáme na tu nejdůležitější věc, která jako vlastně jediná nám může štěstí přinést – na SEBE.

Jak bychom mohli čekat, že se o nás budou starat ostatní, když se ani my sami o sebe pořádně nestaráme? Nevěnujeme se dostatečně tomu nejdůležitějšímu člověku v našem životě – sobě.

Tak tu buďme pro sebe, jsme přece to nejcennější, co máme, tak o sebe náležitě pečujme. Každý z nás má vysokou nevyčíslitelnou hodnotu, tak proč se sebou někteří z nás zacházejí, jako by si snad nezasloužili péči hodnou krále?

Tak už se více nezanedbávejme a dopřávejme si odteď jen to nejlepší. Ve všem! Více se „nebijme“ za naše nedostatky, za naše chyby. Jsme lidé, a ti nejsou dokonalí. Nikdo z nás není, tak to přijměme. Pracujme na sobě, ale milujme se už teď takoví, jací jsme.

Mějme k sobě naprostou úctu a respekt. Jsme miliónoví a nedávejme si nic s nižší hodnotou. Ať nám na nás záleží, važme si sami sebe.

Chovejme se ke své mysli s úctou. Mysleme už jen na věci, které nás povznášejí, dělají nám radost. Nešpiňme si naši nevyčíslitelnou mysl myšlenkami, které nám ubližují.

Nemysleme už více na zlé věci, které se nám staly, pokud nemusíme. Nemysleme na to, že nám někdo ublížil, že jsme něco ztratili, že jsme se trápili. Pryč s takovým odpadem, my si zasloužíme diamanty!

Ať má náležitou hodnotu každičká minuta našeho života. Už více nevěnujme čas lidem, kteří nás nejsou hodni. Buďme vybíraví, upřednostňujme kvalitu před kvantitou. Kromě sobě samým se věnujme už pouze lidem, kteří nás posouvají, zvedají, dobíjejí pozitivní energií, umí nás rozesmát, cítíme se s nimi jako ryba ve vodě, díky kterým se i my sami stáváme ještě lepším člověkem. Neztrácejme čas s někým, kdo za to nestojí, na to jsme my až příliš luxusní zboží.

Buďme se sebou spokojení, prostě jen proto, že my jsme jednoduše skvělí. Buďme klidní, nezasloužíme si vztek nebo trápení. Vysílejme lásku k ostatním. Naši nejmilovanější mají spoustu skvělých vlastností a také si zaslouží, aby za to byli od druhých oceněni. Snažme se vidět svět z jejich úhlu pohledu, když udělají něco, co se nám nelíbí. Neodsuzujme je hned. Važme si jich a dávejme jim to najevo.

Zpomalme, nespěchejme tolik. Zklidněme se. Vnímejme přítomný okamžik. Vypněme autopilota a buďme přítomní. Nad čím teď přemýšlíme?

Má to pro nás přínos? Jestli je to něco negativního, není to něco, čím se zabýváme zcela zbytečně? Vnímejme své pohyby, doteky. Čeho se teď dotýkáme? Na co se díváme? Buďme vděční, že to máme.

Uvolněme se, buďme na sebe hodní.

Pusťme si pro změnu hudbu, která naší myslí prospívá. Pohodlně se usaďme, pusťme si relaxační hudbu nebo mantry. Zavřeme oči a pár minut vnímejme jenom vlastní dech a „vypněme“. Meditace každý den ze začátku třeba jen pár minut nám pomůže lépe se naučit zastavit se, vypnout autopilota a být v přítomném okamžiku. Budeme časem klidnější, vyrovnanější.

Věnujme si ze všeho pokaždé jen to nejlepší, vždy jen to prvotřídní zboží. Nesnižujme zbytečně svou hodnotu, když máme cenu zlata! (Teda nemáme, máme cenu nekonečně vyšší, ale víte, jak to myslím.)

Autorka článku: Jana Lineková, lektorka anglického a španělského jazyka